Back Saturn IB Afrikaans ساتورن IB Arabic Saturn IB Azerbaijani Сатурн IB Bulgarian Saturn IB Catalan ساتورن IB CKB Saturn IB Danish Saturn IB English Saturno IB Spanish Saturn IB Basque
| Saturn IB | |
|---|---|
 Apollo-Saturn 202 | |
| Země původu | USA |
| Rodina raket | Saturn |
| Výrobce | Chrysler (S-I) Douglas (S-IV) |
| Rozměry | |
| Výška | 68 metrů |
| Průměr | 6,6 metru |
| Hmotnost | 589 770 kg |
| Nosnost | |
| na LEO | 15 300 kg |
| Historie startů | |
| Status | vyřazena |
| Kosmodrom | KSC, Cape Canaveral |
| Celkem startů | 9 |
| Úspěšné starty | 9 |
| První start | 26. února 1966 |
| Poslední start | 15. července 1975 |
| První stupeň – S-IB | |
| Motor | 8x H-1 |
| Tah | 8,2 MN |
| Specifický impuls | 2850 N.s/kg (~290 sekund) |
| Doba zážehu | 155 sekund |
| Palivo | LOX/RP-1 |
| Druhý stupeň – S-IVB | |
| Motor | J-2 |
| Tah | 1 031 kN |
| Specifický impuls | 4130 N.s/kg (421 sekund) |
| Doba zážehu | 475 sekund |
| Palivo | LOX/LH2 |
Saturn IB (Saturn 1B) byla americká nosná raketa řady Saturn používaná v letech 1965–1975. Její konstrukce vycházela ze starší verze Saturn I. Od ní se odlišovala silnějšími motory prvního stupně, novým systémem řízení letu a přepracovaným druhým stupněm. Právě druhý stupeň byl největší inovací, neboť byl osazen pouze jedním velkým motorem, namísto šesti malých, jako jeho předchůdce. Na nízkou oběžnou dráhu dokázala dopravit náklad o hmotnosti více než 15 tun a byla tak schopna vynést velitelský i servisní modul kosmické lodi Apollo, nebo samotný lunární modul.
Vývoj rakety probíhal ve vývojovém centru NASA Marshall Space Flight Center (dříve Army Ballistic Missile Agency) v Huntsville v Alabamě pod vedením hlavního konstruktéra Wernhera von Brauna. Práce na Saturnu IB začaly prakticky souběžně se Saturnem I, protože oba vycházely z konceptu Saturnu C-1, navrženého roku 1959. Pro verzi IB se čekalo pouze na vývoj nového motoru pro druhý stupeň.
Hlavním úkolem rakety byly testovací lety na nízkou oběžnou dráhu s kosmickou lodí Apollo nebo lunárním modulem. Později sloužila pro vynášení kosmických lodí s posádkou programů Apollo, Skylab a Sojuz-Apollo. Celkem startovala devětkrát a všechny starty byly úspěšné. Jediný závažný incident byl požár lodi Apollo 1, který však nebyl způsoben raketou samotnou. Stejně jako jeho předchůdce, i Saturn IB znamenal velký technologický pokrok. Zatímco Saturn I poskytl cenné zkušenosti s použitím svazků motorů a kapalného vodíku, Saturn IB znamenal pokrok na poli silných vodíkových motorů. Druhý stupeň Saturnu IB byl později použit jako třetí stupeň Saturnu V.