Selim I.

Selim I.
kayser Rúmu, osmanský sultán, chalífa atd.
Osmanská miniatura se Selimem I.
Tituly	Şehzade (1466–1512) princ-guvernér v Trapezuntském sandžaku (1487–1510) sultán (1512–1520) chalífa (1516–1520) Khadim ul. Haramajn iš Šarifajn (1517–1520)
Narození	10. října 1466 Amasya
Úmrtí	22. září 1520 Çorlu
Pohřben	mešita Yavuz Selim
Předchůdce	Bájézíd II.
Nástupce	Sulejman I.
Manželka	Ayşe Hafsa Sultan
Potomci	Sulejman I., Hatice Sultan, Šah Huban Sultan, Beyhan Sultan, Hafsa Sultan, Fatma Sultan, Şehzade Sultan a Üveys Paša
Otec	Bájezíd II.
Matka	Gülbahar Hatun
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Selim I. (10. října 1465 / 1466 / 1470 – 22. září 1520) mnohdy přezdívaný „Hrozný“ byl osmanským sultánem v letech 1512–1520.

Jeho panování bylo významné zvláště díky obrovské expanzi říše, zejména dobytí v letech 1516 a 1517 Mamlúckého sultanátu, který zahrnoval provincie Levanty (tj. přibližně současných států Sýrie, Libanonu, Izraele, Jordánska), východního pobřeží Rudého moře a samotný Egypt. Díky tomuto dobytí srdce arabského světa se stala Osmanské říše dominantní silou v regionu a též i v islámském světě.

Po dobytí Egypta Selim převzal titul chalífy, tedy vůdce celého muslimského světa, jako první osmanský sultán, čímž založil Osmanský chalífát. Nechal si také udělit titul „Khadim ul. Haramajn iš Šarifajn“ (služebník svatých měst Mekky a Mediny) od šarifa Mekky v roce 1517.

Selimova expanze do Středního východu představovala náhlou změnu v expanzní politice říše, která byla před jeho vládou směřována do východní Evropy a dalších tureckých „beyliků“ v Anatolii. Na sklonku jeho života v roce 1520 Osmanská říše pokrývala téměř cca 4 000 000 km², které se ztrojnásobily právě během Selimovy vlády.

Svoji přezdívku „Hrozný“ si získal zejména kvůli bojům o získání a udržení svého sultánského trůnu, kdy byl schopen povraždit (nejenom) spoustu svých příbuzných včetně svých vlastních bratrů a synů. Nakonec zbyl v podstatě pouze jeho nástupce Sulejman I. zvaný „Nádherný“.