Suchoj Su-35

Su-27M / Su-35
Ruský Su-35S
Určení	víceúčelový stíhací letoun
Původ	Sovětský svaz/Rusko
Výrobce	KnAAPO
Konstruktérská skupina	Suchoj
První let	Su-27M: 28. června 1988 Su-35: 19. února 2008
Zařazeno	únor 2014
Charakter	Ve službě
Uživatel	Ruské letectvo, Čínské letectvo
Výroba	Su-27M: 1987–95 Su-35: 2007–dosud
Vyrobeno kusů	Su-27M: 12 Su-35S: 147[1]
Vyvinuto z typu	Suchoj Su-27
Varianty	Suchoj Su-37
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchoj Su-35 (V kódu NATO „Flanker-E“) je ruský víceúčelový stíhací letoun, který je výraznou modernizací stroje Suchoj Su-27. Jde o jednomístný, dvoumotorový proudový letoun, navržený a vyráběný společností Suchoj.

Typ byl původně vyvinut v SSSR ze Su-27 a byl známý jako Su-27M. Jeho součástí jsou kachní plochy a multifunkční radar, který mu dává víceúčelové schopnosti. První prototyp vzlétl v červnu 1988. Po rozpadu Sovětského svazu jej Suchoj přejmenoval na Su-35, aby přilákal zahraniční objednávky. Čtrnáct letadel bylo vyrobeno a používáno pro testy a demonstrace; jeden exemplář měl motory s vektorováním tahu a byl opět přeznačen, tentokrát na Su-37. Koncem 90. let byl také postaven jediný dvoumístný cvičný Su-35UB, který se podobal sérii Su-30MK.

V roce 2003 se Suchoj pustil do druhé modernizace Su-27, aby sloužily jako provizorní letouny než skončí vývoj programu Suchoj PAK FA (Su-57). Tato verze, známá také jako Su-35, má přepracovaný kokpit a systém ovládání zbraní a místo kachních ploch disponuje motory s vektorováním tahu. První let typu se uskutečnil v únoru 2008. Přestože byl určen pro export, v roce 2009 se jeho startovacím zákazníkem stalo ruské letectvo, přičemž produkční verze byla označena jako Su-35S. Letectvo ČLR také zadalo objednávky.