Tatrikum je nejspodnější obnažená tektonická superjednotka Centrálních Západních Karpat. Z hlediska pásmové stavby je jejich nejexternější jednotkou. Ve vztahu k na něj nasunutým celkům je chápáno jako relativně autochtonní jednotka.[1] Krystalinikum tatrika spolu s obalovými sekvencemi a subtatranskými příkrovy tvoří pásmo jádrových pohoří, kde vystupuje v terciérních hrásťových strukturách Malých Karpat, Považského Inovce, Tribeče, v Strážovských vrších, Žiaru, Malé a Velké Fatře, Tatrách a Ďumbierskych Tatrách.
Tatrikum podle dnešních představ nemá plně porovnatelný ekvivalent ve Východních Alpách[2], avšak jeho severní (vnější) část – tzv. infratatrikum může částečně připomínat unterostalpin, zejména semmerinský příkrov[3], od nějž se však odlišuje několika zvláštnosti, zvláště slabou alpinskou metamorfózou.
Označení tatrikum (u Dimitrije Andrusova původně tatridy) je odvozeno od prvních zkoumaných typových oblastí v Tatrách a ďumbierské části Nízkých Tater.
- ↑ Biely, A. (Editor) 1996: Vysvetlivky ku geologickej mape Slovenska (1 : 500 000). Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine. GÚDŠ, Bratislava, 1996, 76 s.
- ↑ Kováč, M., Plašianka, D., 2003: Geologická stavba oblasti na styku Alpsko-karpatsko-panónskej sústavy a priľahlých svahov Českého masívu. Univerzita Komenského, Bratislava, 88 s.
- ↑ Schmid, S., Fügenschuh, B., Ustaszewski, K., 2005: The Alps-Dianrides-Carpathians Connection: a Compilation of Tectonic Units as a First Step for Retrodeforming the Pre-Miocene Configuration. Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. GeoLines, 19, s. 101 - 103