Telomery jsou koncové části chromozomů. Při buněčném dělení se telomery zkracují kvůli neschopnosti enzymu syntetizovat konce lineárních nukleových kyselin. Původní délka se obnovuje obvykle během tvorby pohlavních buněk činností enzymu telomerázy, což je neobvyklá RNA-dependentní DNA polymeráza nesoucí si vlastní molekulu RNA jako templát pro tvorbu DNA. Kromě pohlavních buněk jsou své telomery schopné znovu prodlužovat i kmenové buňky díky přítomnosti vlastní telomerázy. Většina rakovinných buněk také obnovuje své telomery pomocí telomerázy, což umožňuje potlačit růst řady rakovinných buněk blokací telomerázy,[1] část rakovinných buněk ale opravuje své telomery alternativním systémem využívajícím rekombinaci.[2]
Telomery (z řečtiny – telos (τέλος) „zakončení“ – merοs (μέρος, kořen: μερ-) „část“) jsou umístěné na konci ramen chromozómu tvořeného chromatinem, kdy tyto konce jsou tvořené konstituvním chromatinem, který je repetetivního charakteru. Tvorba těchto opakujících se sekvencí je základ obranného mechanismu a také v oblasti centromery v chromozomu se nachází podobné, opakující se segmenty GGAAT. Postupné zkracování délky telomer vede ke stárnutí buňky (senescence) a její programované buněčné smrti vyvolané tumor supresorovými geny p53 a Rb, čímž je zabráněno nekontrolovatelnému buněčnému dělení.[3] Stárnutí s tím však nemusí souviset.[4] Délka telomer neindikuje dobře délku dožitého věku lidí.[5]
Telomery fungují jako postradatelné nárazníky, které jsou postupně spotřebovávány při procesu dělení buněk. Jejich přítomnost chrání geny, jsou přednostně zkracovány místo nich, tudíž geny vychází z procesu nepoškozené. Samotné telomery jsou chráněné proteiny telosomy (Shelterin) a také RNA (TERRA), telomery mohou být obnoveny enzymem TERT (hTERT). V poslední době se diskutuje o umělých zásazích do sekvencí DNA jejich opravou. Nicméně zde je třeba brát také ohled na etiku a možné neuvážené následky.