The Velvet Underground | |
---|---|
The Velvet Underground a Nico v roce 1966. Ve směru hodinových ručiček zleva nahoře: Lou Reed, Sterling Morrison, John Cale, Moe Tucker a Nico. | |
Základní informace | |
Jinak zvaný/á | The Warlocks, The Falling Spikes |
Původ | New York, USA |
Žánry | |
Aktivní roky |
|
Vydavatel | |
Příbuzná témata | The Primitives, Theatre of Eternal Music, Nico, Andy Warhol, Steve Sesnick |
Významná díla | The Velvet Underground and Nico Sweet Jane I'm Waiting for the Man |
Ocenění | Rock and Roll Hall of Fame (1996) Síň slávy Grammy (2007) Cena Grammy za celoživotní dílo (2017) |
Dřívější členové | |
Klasická sestava Lou Reed John Cale Sterling Morrison Maureen Tucker Ostatní členové Doug Yule Angus MacLise Walter Powers Willie Alexander | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
The Velvet Underground [ðə ˈvelvət ˌʌndɚgraʊnd]IPA byla americká rocková skupina, založená v New Yorku v roce 1965; existovala jen do roku 1973. Původními členy byli Lou Reed (zpěv, kytara, harmonika) a John Cale (klávesy, viola, baskytara, zpěv), Sterling Morrison (kytara, baskytara) a Angus MacLise (bicí). Posledního jmenovaného ještě ve stejný rok vystřídala bubenice Maureen Tucker. Přestože skupina neměla prakticky žádný komerční úspěch, je označována za jednu z nejdůležitějších a nejvlivnějších skupin šedesátých let.[4][5] To potvrdil i hudební teoretik Brian Eno, když řekl, že si v době vydání jejich první album koupilo jen několik tisíc lidí, ale skoro každý z nich pak založil vlastní skupinu.[5][6][7] V počátcích skupiny byl jejich manažerem Andy Warhol, a skupina tak často vystupovala v jeho The Factory a jako součást jeho Exploding Plastic Inevitable.[5]
Jejich první album The Velvet Underground & Nico vyšlo počátkem roku 1967 a spolupracovali na něm s německou zpěvačkou, herečkou a modelkou Nico. V žebříčku sta největších umělců všech dob časopisu Rolling Stone se skupina umístila na 19. místě.[8] V žebříčku pěti set nejlepších alb všech dob se umístila jejich první čtyři alba. Skupina v původní sestavě vydala ještě jedno album, poté byl John Cale vyhozen. Na jeho místo nastoupil Doug Yule, který se skupinou hrál až do jejího rozpadu v roce 1973. The Velvet Underground vydali bez Calea další dvě alba, načež v roce 1970 odešel i Lou Reed. Skupinu nadále vedl Yule, který s ní vydal ještě jedno album, na kterém se však neobjevil žádný z původních členů. The Velvet Undreground v klasické sestavě se znovu sešli v roce 1990, avšak pouze pro jeden benefiční koncert, a znovu v roce 1993 pro evropské turné, při němž se jednou zastavili i v Praze. Plány na americké turné zkrachovaly. V roce 1995 zemřel Sterling Morrison, čímž zanikla šance skupinu obnovit v jejím klasickém složení. V roce 1996 byli The Velvet Underground uvedeni do Rock and Roll Hall of Fame. Úvodní slovo ceremoniálu přednesla Patti Smith.[9]