Titanic

Titanic
RMS Titanic[1] opouští Southampton 10. dubna 1912
Základní údaje
Typ	Zaoceánský parník – osobní
Třída	Olympic
Majitel	White Star Line[1]
Domovský přístav	Liverpool [2]
Číslo trupu	401[3] (390904[4][5])
Stavitel	Harland and Wolff
Zahájení stavby	31. března 1909[6]
Spuštěna na vodu	31. května 1911[7]
Uvedena do služby	10. dubna 1912
Panenská plavba	10. dubna 1912
Identifikace	Volací značka: MGY
Osud	potopil se 15. dubna 1912 po srážce s ledovcem
Poloha vraku	[8]
Souřadnice	41°43′32″ s. š., 49°56′49″ z. d.
Sesterské lodě	Olympic, Britannic
Technická data
Prostornost	46 328 BRT (131 190 m3)
Výtlak	52 310 t
Délka	269,1 m
Šířka	28,25 m
Ponor	10,54 m
Pohon	29 parních kotlů 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 1 nízkotlaká parní turbína 3 třílisté lodní šrouby 50 000 hp (37 MW)
Palivo	uhlí
Rychlost	23–25 uzlů (43–46 km/h)[P. 1]
Posádka	885[9] / 944[10]
Kapacita	1. tř.: 833–1 034[9] / 905[10] os. 2.tř.: 510–614[9] / 564[10] os. 3.tř.: 1 006–1 022[9] / 1 134[10] os. celk.: 2 453–2 566[9] / 2 603[10] os. [P. 1] [P. 2]

RMS Titanic^{[P. 3]} (česká výslovnost [tytanyk], anglická [taiˈtænik]) je potopený zaoceánský parník třídy Olympic patřící společnosti White Star Line (WSL). Ve své době šlo o největší parník světa. Byl určen pro převoz cestujících a pošty mezi Evropou a Severní Amerikou. Na této trase měl konkurovat podobným parníkům společnosti Cunard Line – Mauretanii a Lusitanii. Kapacita lodi dovolovala převážet až 2 603 cestujících^{[P. 1]} a omezený počet kočárů nebo automobilů. O provoz lodě a o pohodlí cestujících se staralo až 899 členů posádky.

Titanic však ztroskotal již během své první plavby.

14. dubna 1912 ve 23:40 (lodního času) se parník srazil s ledovcem. Po necelých třech hodinách, nad ránem 15. dubna v 02:20, klesl ke dnu. Zahynulo přibližně 1 500 cestujících a členů posádky.^{[P. 1]} Příčinou srážky byla vysoká rychlost, nedostatečně jižně vychýlený kurz určený kapitánem Smithem, nevhodné světelné podmínky a absence pátracího světla v důsledku jeho zákazu pro britské civilní lodě. Negativní roli sehrály i příliv tisíciletí 4. ledna 1912, který způsobil neobvyklé množství kusů ledu v moři, a nevybavení hlídky dalekohledy. Příčinou vysokého počtu obětí byla zejména špatná organizace záchranných prací a nedostatek záchranných člunů v kombinaci s v té době moderním, ale stále nedostatečným stavem technologie záchranných člunů.

Zkáze Titanicu se dostalo široké publicity pro velký počet obětí, mezi nimiž byli i někteří z nejbohatších lidí světa a mnoho velmi známých osobností, i kvůli legendám, které vznikly kolem příčiny a průběhu potopení, a později také po objevení zachovalého vraku lodi v hlubinách Atlantiku.

Potopení Titanicu má rovněž velký technický a kulturní význam díky značným změnám v bezpečnosti lodní dopravy, které byly v reakci na tuto katastrofu provedeny.

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „P.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="P."/>