Transkripce (lingvistika)

Transkripce v lingvistice představuje:

1. zápis řeči pomocí vhodných zvolených znaků tak, že východiskem je zvuková podoba jazyka
2. přepis textu z jednoho písma do druhého.

Používá se např. pro přepis výslovnosti cizích slov a jmen ve slovnících, zeměpisných názvů na mapách a v médiích či pro přepis výslovnosti v lingvistických textech. To, že je založena na výslovnosti, má za následek, že konkrétní schéma transkripce odráží nejen zdrojové a cílové písmo, ale i zdrojový a cílový jazyk. Důraz na výslovnost také odlišuje transkripci od transliterace, která se snaží zachovat pokud možno kompletní informaci o původním pravopisu v původním písmu.