Back Voyager 1 Afrikaans Voyager 1 ALS Voyager 1 AN فوياجر 1 Arabic ভয়েজাৰ ১ Assamese Voyager 1 AST Voyacer 1 Azerbaijani وویجر ۱ AZB Voyager 1 BAT-SMG Вояджэр-1 Byelorussian
| Voyager 1 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
 Jedna ze sond Voyager na fotografii NASA | ||||||
| COSPAR | 1977-084A | |||||
| Katalogové číslo | 10321 | |||||
| Start | 5. září 1977 | |||||
| Kosmodrom | Eastern Test Range | |||||
| Nosná raketa | Titan IIIE Centaur D-1T | |||||
| Stav objektu | mimo sluneční soustavu | |||||
| Zánik | ne | |||||
| Provozovatel | NASA, Jet Propulsion Laboratory | |||||
| Výrobce | Jet Propulsion Laboratory | |||||
| Druh | kosmická sonda | |||||
| Program | Program Voyager | |||||
| Hmotnost | aktuální 733 kg / startovní 815 kg | |||||
| Parametry dráhy | ||||||
| ||||||
| Přístroje | ||||||
| Nese přístroje | Infrared interferometer spectrometer and radiometer | |||||
| Oficiální web | Oficiální web | |||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||
Voyager 1 (původně VGR 77-2 a Mariner Jupiter/Saturn A) je vesmírná sonda americké agentury NASA, jejíž mise byla zahájena startem 5. září 1977. První část programu Voyager pro studium vnější sluneční soustavy byla zahájena vypuštěním sondy Voyager 2 o několik dní dříve, 20. srpna 1977. Voyager 1 je v současnosti v provozu 47 let. Vesmírná sonda stále komunikuje se Zemí prostřednictvím radioteleskopů Deep Space Network, odkud přijímá rutinní příkazy a vysílá data k Zemi. Dne 12. dubna 2024 byla ve vzdálenosti 162,72 astronomické jednotky (24,34 miliardy kilometrů) od Země,[1] a je tak nejvzdálenějším objektem od Země, který vytvořil člověk.
Cíl sondy zahrnovaly průlety kolem planety Jupiter, Saturn a největšího Saturnova měsíce, Titanu. Během průletů měla sonda za úkol studovat počasí, magnetické pole a prstence Jupiteru a Saturnu. Po dokončení průletů kolem Saturnu a ukončení první mise 12. listopadu 1980 se Voyager 1 stal třetím z pěti vesmírných sond, které dosáhly únikové rychlosti, což jim umožnilo opustit Sluneční soustavu. První část mise byla úspěšná, na Zemi bylo doručeno 34 000 snímků. Dne 25. srpna 2012 se Voyager 1 stal první vesmírnou sondou, která překročila heliopauzu a vstoupila do mezihvězdného prostoru.[2] Na konci roku 2017 byl na sondě proveden úspěšný test trysek pro korekci trajektorie sondy Voyager 1, které byly naposledy použity v roce 1980, tím bylo dosaženo lepšího příjmu signálu a prodloužení mise o dva až tři roky.[3] Komunikace sondy Voyager 1 se Zemí by měla pokračovat až do roku 2025, kdy její radioizotopové termoelektrické generátory již nebudou dodávat dostatečné množství elektrické energie pro přenos dat k Zemi a pro provoz svých vědeckých přístrojů.
Hmotnost sondy při startu byla 815 kg, v září 2018 činila hmotnost 733 kg (rozdíl je tvořen hmotností spotřebovaného hydrazinu jako paliva pro orientační motorky). Pro oba Voyagery jsou zdroji energie tři radioizotopové termoelektrické generátory, které sice již překonaly původně plánovanou životnost, ale dnes se předpokládá, že budou schopny generovat dostatek energie pro komunikaci se Zemí i po roce 2025. Rychlost Voyageru 1 vůči Slunci je 17 km/s.[1]
- ↑ a b Mission Status [online]. Voyager.jpl.nasa.gov [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BARNES, Brooks. In a Breathtaking First, NASA’s Voyager 1 Exits the Solar System. The New York Times [online]. 2013-09-12 [cit. 2019-01-10]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ WALL, Mike. Voyager 1 Just Fired Up its Backup Thrusters for the 1st Time in 37 Years. Space.com [online]. Space, 2017-12-01 [cit. 2019-01-10]. Dostupné online. (anglicky)