Dhutanga

Dhutanga (páli: dhutaṅga, thajština: thudong) je seznam třinácti pravidel, které popisují asketické praktiky prováděné buddhistickými mnichy. Ačkoliv tyto praktiky nejsou povinné, mají přispět k rychlejšímu dosažení nirvány. Tato pravidla mají za úkol redukovat potřeby člověka na minimum, a zbavit ho hlavních jedů na cestě k osvobození. Pokud praktikování dhutangy představuje pro člověka velké obtíže, neměla by být praktikována, protože by se mohla stát extrémní cestou, a Buddha pokládá za jedinou správnou cestu mírnou. ^[1] Nejvíce mnichů, kteří se řídí touto praxí, se nachází v Thajsku, kde je thérávádový buddhismus státním náboženstvím, a žijí v tzv. lesních klášterech. Užívají této praxe, aby se odloučili od všech hmotných věcí, včetně svého těla. Mezi známé mnichy moderní doby praktikující dhutangu patří například Ajahn Mun Bhuridatta, Ajahn Thate či Bhante Nanadipa. ^[2]