ITER

Logo organizace ITER
Účastnické státy projektu ITER

ITER (zkratka z anglického International Thermonuclear Experimental Reactor, Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor; zároveň latinsky Iter – cesta) je projekt připravovaného tokamaku, který by se měl stát předstupněm ke komerčnímu využití termonukleární fúzeenergetice. Kritici však upozorňují, že výzvy, jež musí projekt překonat, jsou enormní, takže vůbec není jisté, zda technologie bude fungovat, případně zda bude konkurenceschopná.[1]

Jde o nejdražší vědecký experiment všech dob a druhý nejdražší mezinárodní vědecký projekt (po Mezinárodní vesmírné stanici) – celkový rozpočet projektu byl v roce 2016 odhadován na 18 až 22 mld. .[1] V souvislosti s neplánovanými opravami některých klíčových komponent je očekáván další růst nákladů.[2] Téměř polovinu nákladů uhradí Evropská unie a zbytek ostatní účastnické státy: USA, Rusko, Čína, Japonsko, Jižní Korea a Indie.

Výstavba celého komplexu probíhá ve francouzském výzkumném a vývojovém centru Cadarache od roku 2007.[3][4] V dubnu 2022 bylo dokončeno 60 % všech prací nutných k dosažení prvního plazmatu.[5] Podle aktualizovaného harmonogramu z roku 2016 je získání prvního plazmatu plánováno v listopadu 2025 a plný provoz, tj. zahájení deuterium-tritiových experimentů, v roce 2035.[6] V návaznosti na pandemii covid-19 a další technické problémy se od roku 2022 diskutovalo o dalším posunutí uvedených termínů.[7][2] V červenci 2024 byl zveřejněn návrh nového harmonogramu a rozpočtu, podle nichž by se mělo získání prvního plazmatu posunout na rok 2033 a plný provoz na rok 2038; zároveň se z důvodu oprav a změny materiálu vnitřní stěny reaktoru očekává zvýšení nákladů o 5 miliard €.[8][9][10]

Objem plazmatu v reaktoru je asi 840 m3. Plánovaný výkon by měl být 500 MW během zážehů pulsů plazmatu trvajících přinejmenším 500 s.[11] Palivem pro tento reaktor by měla být dávka cca 0,5 g směsi deuteria a tritia. Produktem fúzní reakce bude helium a proud vysokoenergetických neutronů, které se zachytí v obálce reaktoru, přičemž se jejich kinetická energie přemění na teplo. Zároveň mohou neutrony produkovat štěpením lithia i jednu ze složek paliva, radioaktivní tritium. Tato možnost bude v malém rozsahu experimentálně ověřována, tritium pro provoz ITERu bude nakoupeno z externích zdrojů.[12]

Jeho výstavba by měla vést k porozumění problematiky jaderné fúze, vyřešení praktických problémů s tímto druhem energetiky a měla by umožnit kolem roku 2050 stavbu prvních elektráren založených na tomto principu.

  1. a b DE CLERCQ, Geert. Nuclear fusion reactor ITER's construction accelerates as cost estimate swells. Reuters [online]. Reuters, 7. 10. 2016 [cit. 2023-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Key components to be repaired. iter.org [online]. ITER Organization, 21. 11. 2022 [cit. 2023-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Where or what is Cadarache?. ITER [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené ITERHistory není určen žádný text
  5. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené ITER3747 není určen žádný text
  6. Frequently Asked Questions, When will ITER be operational?. iter.org [online]. ITER Organization [cit. 2023-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-09. (anglicky) 
  7. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. května 2022 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy na rozpočtový rok 2020. www.europarl.europa.eu [online]. Evropský parlament, 4. května 2022 [cit. 2023-08-09]. Dostupné online. 
  8. KARLÍK, Tomáš. ITER se zpozdí a má se prodražit o 126 miliard korun. ct24.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, 2024-07-04 [cit. 2024-08-16]. Dostupné online. 
  9. VŠETEČKA, Roman. Další zpoždění a miliardy. Kdy se dočkáme jaderné fúze v ITERu?. iDNES.cz [online]. MAFRA, ČTK, 2024-07-04 [cit. 2024-08-16]. Dostupné online. 
  10. Stavba „umělého Slunce“ se protáhne kvůli milimetrové nepřesnosti. Seznam Zprávy [online]. 2024-07-25 [cit. 2024-07-26]. Dostupné online. 
  11. KLEYN, A. W.; LOPES CARDOZO, N. J.; SAMM, U. Plasma–surface interaction in the context of ITER. S. 1761–1774. Phys. Chem. Chem. Phys. [online]. 2006 [cit. 2024-08-16]. Roč. 8, čís. 15, s. 1761–1774. Dostupné online. DOI 10.1039/B514367E. (anglicky) 
  12. Tritium Breeding. ITER [online]. [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Tubidy