ITER (zkratka z anglického International Thermonuclear Experimental Reactor, Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor; zároveň latinsky Iter – cesta) je projekt připravovaného tokamaku, který by se měl stát předstupněm ke komerčnímu využití termonukleární fúze v energetice. Kritici však upozorňují, že výzvy, jež musí projekt překonat, jsou enormní, takže vůbec není jisté, zda technologie bude fungovat, případně zda bude konkurenceschopná.[1]
Jde o nejdražší vědecký experiment všech dob a druhý nejdražší mezinárodní vědecký projekt (po Mezinárodní vesmírné stanici) – celkový rozpočet projektu byl v roce 2016 odhadován na 18 až 22 mld. €.[1] V souvislosti s neplánovanými opravami některých klíčových komponent je očekáván další růst nákladů.[2] Téměř polovinu nákladů uhradí Evropská unie a zbytek ostatní účastnické státy: USA, Rusko, Čína, Japonsko, Jižní Korea a Indie.
Výstavba celého komplexu probíhá ve francouzském výzkumném a vývojovém centru Cadarache od roku 2007.[3][4] V dubnu 2022 bylo dokončeno 60 % všech prací nutných k dosažení prvního plazmatu.[5] Podle aktualizovaného harmonogramu z roku 2016 je získání prvního plazmatu plánováno v listopadu 2025 a plný provoz, tj. zahájení deuterium-tritiových experimentů, v roce 2035.[6] V návaznosti na pandemii covid-19 a další technické problémy se od roku 2022 diskutovalo o dalším posunutí uvedených termínů.[7][2] V červenci 2024 byl zveřejněn návrh nového harmonogramu a rozpočtu, podle nichž by se mělo získání prvního plazmatu posunout na rok 2033 a plný provoz na rok 2038; zároveň se z důvodu oprav a změny materiálu vnitřní stěny reaktoru očekává zvýšení nákladů o 5 miliard €.[8][9][10]
Objem plazmatu v reaktoru je asi 840 m3. Plánovaný výkon by měl být 500 MW během zážehů pulsů plazmatu trvajících přinejmenším 500 s.[11] Palivem pro tento reaktor by měla být dávka cca 0,5 g směsi deuteria a tritia. Produktem fúzní reakce bude helium a proud vysokoenergetických neutronů, které se zachytí v obálce reaktoru, přičemž se jejich kinetická energie přemění na teplo. Zároveň mohou neutrony produkovat štěpením lithia i jednu ze složek paliva, radioaktivní tritium. Tato možnost bude v malém rozsahu experimentálně ověřována, tritium pro provoz ITERu bude nakoupeno z externích zdrojů.[12]
Jeho výstavba by měla vést k porozumění problematiky jaderné fúze, vyřešení praktických problémů s tímto druhem energetiky a měla by umožnit kolem roku 2050 stavbu prvních elektráren založených na tomto principu.
<ref>
; citaci označené ITERHistory
není určen žádný text<ref>
; citaci označené ITER3747
není určen žádný text